Testeři

Vizi mám jasnou, ale potřebuji i názory čtenářů, nejlépe tak abych mohl ladit knihu v průběhu. Rozhodl jsem se tedy vytvořit skupinu dobrovolných testerů, kteří mi budou dávat zpětnou vazbu, zda neulítávám někam mimo původní myšlenky. K tomu jsem připravil formulář na google dokumentech a rozeslal po sociálních sítích nabídku, ať se hlásí zájemci o testování. Jejich úvodní úkol byl jednoduchý, odpovědět na otázku Co byste čekali od knihy s tímto názvem? Tedy 100 tipů pro rekonstrukci domu.

Velké díky Patricku  Zandlovi, který přeposlal moji zprávu na twitteru dál a přes jeden retweet se mi přihlásila bezmála polovina zájemců. Ve výsledku se do testování zapojilo bezmála 40 betatesterů a většina z nich si vyložila název knihy tak, jak jsem ho zamýšlel. Hurá!

Mezi testery jsou hlavně lidé, kteří se chystají dům rekonstruovat a k tomu několik stavařů. Dokonce to není ani úplně chlapská sešlost, do testování se zapojila i něžnější lidstva.
Tak vidí budoucí knihu jeden z testerů:

"Užitečné rady pro rekonstrukci, které bych nerad zjistil od přátel, nebo všech, co ten barák navštíví, až už bude hotovo :)
Takové to, a proč jsi nepoužil tenhle typ zateplení? Z toho krbu jsi měl mít teplo rozvedené vzduchovým tunelem po celém baráku. Ty nemáš ve sprše topeni v podlaze? Atd. Takže knížka by mi mela pomoci se vyvarovat nějakých nesmyslných řešení, způsobených mou neznalostí."

Testerům postupně posílám hotové části knihy ke zpřipomínkování. Komentáře které dostávám knihu hodně pozvedly , pomáhají mi držet směr a upozorňují mě na to, co mě třeba přijde nedůležité, ale čtenářům může chybět.

Z původně přihlášených se aktivně zapojuje přibližně polovina a všem jim patří velký dík, pomáhají dělat knížku lepší!

Pro koho bude kniha?

Napadly mě dvě možnosti, buď to bude kniha pro kutila nebo kniha pro majitele.
Buď budu psát pro kutila, tedy člověka, který si chce dům postavit svépomocí. Ten se potřebuje naučit různé stavební technologie. A v knize budou návody jak vyzdít zeď nebo jak položit podlahu. Takových návodů a video návodů jsou na internetu mraky. Než bych knihu napsal, tak bude zastaralá, protože technologie se stále mění.

A pak je tu druhá možnost, napsat ji pro majitele domu. Tedy člověka, který se musí hlavně rozhodovat. Samotnou realizaci přenechá firmě, ale i tak před ním stojí desítky rozhodnutí . Stavět s jednou firmou nebo práce rozdělit? Okna plastová nebo dřevěná? Topit dřevem nebo plynem? Odpověď je pravda pro každý dům jiná, ale dokážu nabídnout pro rozhodování spoustu informací.

Volím majitele, kniha bude o rozhodování. To považuji za důležitější a využije je i nejeden kutil.

Pro psaní knihy to znamená omezit co nejvíc odborné pojmy a ty které zbydou co nejlépe vysvětlit. Docela výzva ne? A taky vysvětlit výhody a nevýhody jednotlivých řešení. A nesmím zapomenout to všechno okořenit spoustou příkladů. Ona to je vlastně práce, kterou dělám každý den, pomáhám majitelům domů s rozhodnutími.

Teď ještě vyzkoušet přímo na lidech, zda myšlenku z názvu knihy pochopí a nejsou to jen mé vysněné představy, ale o tom příště.

Kterak jsem ke knize přišel

Na konci května mi přišel neobvyklý email. Místo poptávek a dotazů psala paní redaktorka z nakladatelství Grada, jestli bych pro ně napsal knihu o rekonstrukcích rodinných domů. Dlouho jsem se nerozmýšlel a souhlasil. Kniha bude mít 200 normostran textu (jedna normostrana je 1800 znaků včetně mezer, tedy něco méně než stránka ve wordu) a spoustu obrázků.

Ke psaní tohoto blogu o knize mě inspiroval blog Do košíku, který píše Marek Prokop o rozjezdu e-shopu s čajem. S knihou jsem začal na začátku července a tak teď v prvních článcích nejprve shrnu úvodní myšlenky a koncepci.

Množství textu mě nejprve vyděsilo! Tři roky píšu odborný Stavařský blog a za tu dobu jsem napsal něco přes 50 článků, každý asi na dvě stránky. A teď bych měl psát systematický text s kapitolami a podkapitolami. 

A při tom přemýšlení mi blesklo hlavou, co kdybych nepsal kapitoly, ale napsal knihu jako 100 článků? Bude to 100 tipů pro rekonstrukci domu. Stále je to ale dvojnásobek článků co už jsem napsal a mám na ně jen půl roku, tedy 12x méně času než na psaní na blog.

Užitečné rady do začátků psaní mi dal Vojtěch Bednář, firemní sociolog, který už pěknou řádku knih napsal. Hlavní rada bez které bych asi po několika stránkách skončil byla: "Piš pořád dál a neohlížej se." Jinak bych asi stále upravoval věty v už napsaném textu a tím jak by mi přibýval by práce narůstala geometrickou řadou.