Profesionální deformace

Je to tak, dostihla mě profesionální deformace. Píši kapitolu o nových kontrukcích v domě a začínám se ztrácet v tom, co je pro majitele důležité a co už je spíš pro stavební firmu.

Kapitola Nové konstrukce zatím zahrnuje:

• Vestavba podkroví
• Materiál nosných stěn a příček
• Krovy
• Výběr střešní krytiny
• Výběr podlahy
• Výběr oken

O čem byste se ještě rádi dočetli? Pište, komentujte.

PS: Tepelné izolace mají vlastní kapitolu

Kniha x práce

Dá se psát kniha a zároveň naplno pracovat? Psaní knihy mi zabere 2-3 h denně, to je docela velké sousto z 8-9 hodinové pracovní doby. Nejprve jsem to bral tak, že psaní knihy je jiná práce než kreslení výkresů a není problém, když to bude práce navíc.

No nefunguje to. Ani psaní o víkendech a po večerech mi moc nejde a nakonec se kniha stala dalším projektem vedle rodinných domů, bytů, propagace a komunikace se zákazníky.

Nepříjemný vedlejší efekt je, že mi ubývá „psací“ energie. Tím dost trpí blog, který mě jinak hodně baví. A co hůř, trpí psaní technických zpráv k projektům. Technická zpráva to je asi 20 stránkový popis stavebního procesu. Zprávy jsou nezáživné a po hodinách nad knihou absolutně demotivující.

A teď na pozitivní notu. Psaní knihy mě nutí dívat se na rekonstrukci domu ze všech stran a nastudovat spoustu informací o stavebních materiálech nebo postupech. Teď to byly třeba přírodní tepelné izolace. Pravdu měl Sokrates, když říkal „Vím, že nic nevím.“ Konečně chápu plný rozsah tohoto výroku.

Psaní knihy je opravdu nejlepší způsob jak se něco naučit, když to musím být schopný podat tak aby myšlenku pochopil někdo další.

Na závěr, trocha statistiky. Podle Togglu, kam si hodiny strávené nad knihou píšu, mi zatím zabrala 164 hodin, tedy měsíc čistého času a jsem ve 2/3 psaní. I s kontrolováním odhaduji, že budu končit někde mezi 300 – 400 hodinami.

Proč je polystyren nejpoužívanější tepelná izolace?

Proč je nejpoužívanější tepelněizolační materiál polystyren? Pro knihu jsem udělal jednoduchou cenovou rešerši pro izolaci fasády silnou 160 mm. Srovnal jsem přírodní i umělé materiály pro kontaktní zateplení, tedy takové kde je na zdi přímo ukotvena tepelná izolace, následuje síťka, lepidlo a omítka. Jediná výjimka je technické konopí. To není kontaktní, ale potřebuje rošt. Tepelně technické vlastnosti mají přibližně stejné.

Dřevovláknitá deska Steico: 1594 Kč/m2

Canabest panel: 1028 Kč/m2

Technické konopí (musí mít rošt): 554 Kč/m2

Minerální vata: 418 Kč/m2

Pěnový polystyren 226 Kč/m2

Z přírodních materiálů vychází nejlépe právě konopí, do jehož ceny je třeba započítat ještě montáž roštu (video montáž roštu).

Je otázka, jak by se cena změnila, pokud by se zahrnula celková cena fasády včetně práce a dalších vrstev. Například u polystyrenu stojí celá skladba i s prací a omítkou cca 1200 Kč i více. Samotný izolant dělá jen zlomek ceny. Bohužel netuším, kolik peněz by stála celá skladba třeba z konopí.

Máte zkušenosti s ostatními izolanty? Pište do komentářů.

Na vlně nahoru a s krizí dolů

Prvních asi 50 stran psaní knihy jsem jel na vlně nadšení a využíval toho, psalo se úplně samo. Pak přišla krize, kdy jsem nedokázal dva týdny soubory s knihou vůbec otevřít. To bylo někdy v srpnu. Dokonce jsem si naordinoval i dovolenou abych se od práce a psaní trochu odreagoval.
Nakonec se ukázalo, že nejlepší je pravidelnost. Každý den s knihou o maličko pohnout. Takže každý den v půl osmé sednu k počítači, začnu psát nebo kontrolovat a to mi vydrží až přibližně do desíti, pak se teprve dám do běžné práce. Je to docela hodně času 2,5 h denně. Druhá krize přišla teď. Po návratu z Dánska se na mě nahrnulo tolik práce, že jsem se na knihu podíval až po dvou týdnech od příjezdu teď o víkendu. Podaří se mi opět vrátit k pravidelnému psacímu rytmu? To ukáží následující týdny.
Máte nápad na nějaký jiný způsob, jak získat pár hodin denně čisté hlavy na psaní knihy? Podělte se o něj. Mně se nejvíc osvědčilo psát ráno, dokud nemyslím na ostatní projekty.

Aby kapitoly měly myšlenku

Myslel jsem, že nejvíc času při psaní knihy zabere samotné sepisování, takže jsem si rozvrhl plán psaní na 5 měsíců + měsíc rezervy.

Tak to i je, ale zjišťuji, že dost velký krajíc z potřebného času ukousne vymýšlení koncepce.

Jasně, už na začátku jsem určil, že se kniha bude skládat ze 100 tipů, které bude každý možné číst samostatně. Přeci jen nakonec seskupuji jednotlivé tipy do tematických kapitol, jako je jednání s úřady, poruchy konstrukcí nebo vytápění. Každá kapitola má jednolitou myšlenku a podobnou strukturu tipů. Zrovna jsem dokončil kapitolu o místnostech v domě, u té plánuji mít místo textovch příkladů obrázky s variantami dobře/špatně. Předchozí kapitola o jednání s úřady oproti tomu popisuje postup jednotlivých řízení: Jak žádat – průběh řízení – výhody a nevýhody.

Jako dost podstatné vidím koncepci knihy a kapitol moc nepitvat, nastavit základní směr a podle něj se řídit. Zvažování zda postupovat jedním nebo druhým směrem nemá moc smysl, stačí vzít první rozumný způsob koncipování knihy a začít psát.(to jsem sám nevymyslel, je to nejpraktičtější myšlenka z knihy Nenuťte uživatelepřemýšlet od Steva Kruga, která mi uvízla v hlavě a na přípravu knihy se hodí výborně)

A jak funguje celková struktura knihy? Kopíruje uvažování majitele domu, jak prochází jednotlivými etapami přípravy stavby. Nejprve je třeba rozhodnout zda vůbec dům kupovat nebo rekonstruovat, pak jaké jsou v domě poruchy a co s nimi, dále je třeba jednat s úřady, řešit dispozice místností atd. Vychází to z mých zkušeností, jak lidé při stavbě uvažují.

Testeři

Vizi mám jasnou, ale potřebuji i názory čtenářů, nejlépe tak abych mohl ladit knihu v průběhu. Rozhodl jsem se tedy vytvořit skupinu dobrovolných testerů, kteří mi budou dávat zpětnou vazbu, zda neulítávám někam mimo původní myšlenky. K tomu jsem připravil formulář na google dokumentech a rozeslal po sociálních sítích nabídku, ať se hlásí zájemci o testování. Jejich úvodní úkol byl jednoduchý, odpovědět na otázku Co byste čekali od knihy s tímto názvem? Tedy 100 tipů pro rekonstrukci domu.

Velké díky Patricku  Zandlovi, který přeposlal moji zprávu na twitteru dál a přes jeden retweet se mi přihlásila bezmála polovina zájemců. Ve výsledku se do testování zapojilo bezmála 40 betatesterů a většina z nich si vyložila název knihy tak, jak jsem ho zamýšlel. Hurá!

Mezi testery jsou hlavně lidé, kteří se chystají dům rekonstruovat a k tomu několik stavařů. Dokonce to není ani úplně chlapská sešlost, do testování se zapojila i něžnější lidstva.
Tak vidí budoucí knihu jeden z testerů:

"Užitečné rady pro rekonstrukci, které bych nerad zjistil od přátel, nebo všech, co ten barák navštíví, až už bude hotovo :)
Takové to, a proč jsi nepoužil tenhle typ zateplení? Z toho krbu jsi měl mít teplo rozvedené vzduchovým tunelem po celém baráku. Ty nemáš ve sprše topeni v podlaze? Atd. Takže knížka by mi mela pomoci se vyvarovat nějakých nesmyslných řešení, způsobených mou neznalostí."

Testerům postupně posílám hotové části knihy ke zpřipomínkování. Komentáře které dostávám knihu hodně pozvedly , pomáhají mi držet směr a upozorňují mě na to, co mě třeba přijde nedůležité, ale čtenářům může chybět.

Z původně přihlášených se aktivně zapojuje přibližně polovina a všem jim patří velký dík, pomáhají dělat knížku lepší!

Pro koho bude kniha?

Napadly mě dvě možnosti, buď to bude kniha pro kutila nebo kniha pro majitele.
Buď budu psát pro kutila, tedy člověka, který si chce dům postavit svépomocí. Ten se potřebuje naučit různé stavební technologie. A v knize budou návody jak vyzdít zeď nebo jak položit podlahu. Takových návodů a video návodů jsou na internetu mraky. Než bych knihu napsal, tak bude zastaralá, protože technologie se stále mění.

A pak je tu druhá možnost, napsat ji pro majitele domu. Tedy člověka, který se musí hlavně rozhodovat. Samotnou realizaci přenechá firmě, ale i tak před ním stojí desítky rozhodnutí . Stavět s jednou firmou nebo práce rozdělit? Okna plastová nebo dřevěná? Topit dřevem nebo plynem? Odpověď je pravda pro každý dům jiná, ale dokážu nabídnout pro rozhodování spoustu informací.

Volím majitele, kniha bude o rozhodování. To považuji za důležitější a využije je i nejeden kutil.

Pro psaní knihy to znamená omezit co nejvíc odborné pojmy a ty které zbydou co nejlépe vysvětlit. Docela výzva ne? A taky vysvětlit výhody a nevýhody jednotlivých řešení. A nesmím zapomenout to všechno okořenit spoustou příkladů. Ona to je vlastně práce, kterou dělám každý den, pomáhám majitelům domů s rozhodnutími.

Teď ještě vyzkoušet přímo na lidech, zda myšlenku z názvu knihy pochopí a nejsou to jen mé vysněné představy, ale o tom příště.

Kterak jsem ke knize přišel

Na konci května mi přišel neobvyklý email. Místo poptávek a dotazů psala paní redaktorka z nakladatelství Grada, jestli bych pro ně napsal knihu o rekonstrukcích rodinných domů. Dlouho jsem se nerozmýšlel a souhlasil. Kniha bude mít 200 normostran textu (jedna normostrana je 1800 znaků včetně mezer, tedy něco méně než stránka ve wordu) a spoustu obrázků.

Ke psaní tohoto blogu o knize mě inspiroval blog Do košíku, který píše Marek Prokop o rozjezdu e-shopu s čajem. S knihou jsem začal na začátku července a tak teď v prvních článcích nejprve shrnu úvodní myšlenky a koncepci.

Množství textu mě nejprve vyděsilo! Tři roky píšu odborný Stavařský blog a za tu dobu jsem napsal něco přes 50 článků, každý asi na dvě stránky. A teď bych měl psát systematický text s kapitolami a podkapitolami. 

A při tom přemýšlení mi blesklo hlavou, co kdybych nepsal kapitoly, ale napsal knihu jako 100 článků? Bude to 100 tipů pro rekonstrukci domu. Stále je to ale dvojnásobek článků co už jsem napsal a mám na ně jen půl roku, tedy 12x méně času než na psaní na blog.

Užitečné rady do začátků psaní mi dal Vojtěch Bednář, firemní sociolog, který už pěknou řádku knih napsal. Hlavní rada bez které bych asi po několika stránkách skončil byla: "Piš pořád dál a neohlížej se." Jinak bych asi stále upravoval věty v už napsaném textu a tím jak by mi přibýval by práce narůstala geometrickou řadou.